(Boris Kožuh, 29. února 2020)

Kde je dělicí čára mezi běžným pilotem a milovníkem oldtajmru? O sobe vím kdy jsem překročil tuto hranici. Byl jsem na cestě s větroněm Lak-12 2R po Čechách.

Lak 12 2R na letišti Livno

Mam známy v aeroklubu Tábor, tak jsem se rozhodl, že po Budějovicích navštívím taky Tábor. V Táboře mě čekalo něco, co mi připomnělo moje letecké mládi. Měli jsme tehdy v aeroklubu Split krásné dřevěné větroně: dvě Vážky (Weihe), Jestřába, Libis 17 a Kranicha. Ačkoli na sletu POTK v Táboře nebyly té větroně, stejně všechny byly z té samé doby. Se školním kluzákem ŠK-38 jsem vzlétl ve vleku autem. Tak začalo moje období zájmu o oldtajmri. Celý podzim a zimu jsem sháněl inzeráty na větroně. Našel jsem několik francouzských větroňů Wassmer a šel se podívat do Francie. Než jsem se rozhodl, co koupit našel jsem inzerát na Olympii 2b. Vzpomněl jsem si, že v Jugoslávii kdysi v některých klubech měli Olympie. Dokonce jsem ji jednou i viděl, ale nezalítl jsem si na ni. Olympia z inzerátu byla anglického původu. Prodával je Andy – anglický profesionální pilot balónu z Německa. Cena s hezkým krytím přívěsem byla v té době 3 tisíce německých marek. Sotva najdete slavnější historicky větroň. Domluvil jsem se s Andym a jeli jsme s přítelem do Německa pro Olympii. Andy mi řekl, že je z Bonnu a bydli na ulici Friedrichstrasse 10, a že větroň v přívěsu je na zahradě před domem. Našli jsme Friedrichstrasse 10, ale ve dvoře nebyl žádný přívěs. Zazvonili jsme a laskavy Němec nám vysvětlil, že on není Andy a že manžel jeho ségry taky není Andy, a že žádný Andy nežije na této adrese. Ani nevěděl o žádném větroni. Zavolali jsme Andymu na mobil. Omluvil se za zpoždění, a že za deset minut bude na Friedrichstrasse 10. Čekali jsme dvacet minut a zavolali ho zpět. Řekl, že právě odbočuje do ulicí. Ale stejně nebyl a nebyl. O deset minut později nám zavolal a ptal se, kde jsme mi. Že prý už otevřel přívěs a vytáhl trup větroně, ale kde jsme?

Sunplus

Olympie BGA CAF na letišti Grobnik

Po pár minutách vysvětlení se ukázalo, že jsme byli všechny před domem na Friedrichstrasse 10, ale mi v Bonnu a on v malém městě, 45 km od Bonnu. To nám předtím neřekl. Bylo to, jako bych já říkal nějakému cizinci, že jsem z Prahy a bydlím na ulici Dlouhá 10, ale ukázalo by se, že bydlím v Benešově na ulici Dlouhá 10. Našli jsme ho nakonec a vraceli jsme se do Lublaně s krásnou ba přímo překrásnou Olympií.

První start

Léta ještě lepe než Vážka a je ještě koordinovanější. Létá sama, dokonce v termice krouží sama a stačí ji každá sebemenší termika. Časem se legračně chválím, že stačí, když někdo na zemi kouři cigaretu a Olympie již stoupa. Protože má minimální rychlost 50 km/h, může přistát téměř na každém trávníku. Přestože na kole není žádná brzda, s lyží brzdí ještě lepe. Po dotyku se zemí stačí dat paku od sebe, Olympie nakloní čumak k zemi a pomocí lyží se zastaví po několika metrech. Letěl jsem to ve dne i v noci a během téměř několika let jsem nalétal víc než 800 hodin.

Je to poloakrobaticki větroň, a to jsem často demonstroval na leteckých dnech. Protože mi ďábel nedal pokoj a pořád jsem prohlížel inzeráty, v určitém okamžiku mé slabosti jsem prodal moji nádhernou modrobílou Olympii. Dostal jsem pro ni o něco méně, než jsem za ni dal, ale nalétal jsem na ni více než na jakýmkoliv jinem větroni. Brzy jsem začal žalovat za Olympii, ale po mnoho let se v inzerátech žádná neobjevila. Nakonec jsem našel druhou Olympii, ale to je už nový příběh.

Kdybych dopočítal ještě hodiny na nové bíločervené Olympii, nebyl by větroň, na kterém bych tolik nalétal. Mám sice vice startů s Blaníkem, protože jsem naučil létat kolem 250 žaku, ale hodin mam na Olympii daleko víc. Dodnes mám červenobílou Olympii a nikdy se s ní nerozloučím. Když už nebudu moci létat tak si Olympie také odpočine. Je ve výborném stavu a mohla by létat až do konce toho staletí. Bude li se někdo o ni dobře starat, tak se to možná i stane.

V tom roku se Jiří Leník rozhodl, že udělá velkou renovaci Olympie BKK. Ted už se renovace blíží ke konců. Co všechno udělal možná sám opíše v nějakém českém časopisu nebo aspoň v Zpravodaji POTK.

»Nove« křídla Olympie