(Boris Kožuh, 20. ledna 2020, fotografie Niko Slana + Milan Korbar)

Určitě znáte Andersenovu pohádku o ošklivém káčátku. A zda li jste věděli, že tato pohádka není jen vymyšlená, ale je pravdivá? Kdy a kde by se to mělo stát, zeptáte se nevěřícně. Stalo se to právě teď kolem Nového roku. A ještě budete chtít vědět, kde to bylo? Pohádka o ošklivém káčátku začala v Ptuji. Padesát tři let káčátko čekalo v samotě, pod střechou aeroklubového hangáru. Společnost mu dělaly nesčetné myší rody a káčátko jim poskytlo bezpečný domov. Později myši nahradilo ptactvo, které si v něm udělalo hnízdo a zůstalo tam i jedno celé vejce. Zapomenuté káčátko tak hromadilo prach a všechny myší a ptačí nečistoty. Pak ho uviděl Niko a pomyslel: „Musím to říct dál“! Semeno dopadlo na úrodnou půdu a zamířili jsme do Ptuje. Káčátko jsme sundali z krovů. Když jsme z křídla na trávníku poblíž hangáru smetali prach, většina pilotů raději ustoupila do bezpečí. Z oblaku prachu se nakonec objevilo letadlo.

Ptuj: Větroň je připravený na cestu

Takže, káčátko dostalo novou rodinu. Hned po Novém roce jsme se vypravili s káčátkem z Ptuje na dlouhou cestu – do české Kutné Hory. Ukázalo se, že káčátko vůbec neni ošklivé. Za necelý týden se z něj stala krasavice – Čavka. V celé té záležitosti Nikolaje nejvíce zajímalo, co z toho vůbec bude, Klemen je blázen na všechno, co udělali ve fabrice Letov, a Boris hned promýšlel, jak si do Čavky sednout a nechat se vytáhnout do vzduchu autem. To dávalo dostatek energie, jak řekl Douglas Adams v knize Stopařův průvodce Galaxií. Fyzici se mýlí v tom, že se energie nemůže vytvářet z ničeho. Může. Před půl rokem jsme ani nepomysleli na žádnou Čavku, ale teď energie přetéká přes všechny okraje.

Kutná Hora: První práce

Letadlo jsme vzali k našemu učiteli Jiřímu Leníkovi. V Kutné Hoře je továrna na výrobu větroňů HpH Sailplanes Ltd., jejich letadla Shark jsou světově známá. Před několika lety, majitel továrny Jaroslav Potměšil nabídl Jiřímu velkou dílnu, aby v ní mohl dělat to, což se mu kromě létání nejvíce líbí: stavět a opravovat dřevěné kluzáky. Dílna není to správné slovo – je to hala přes třicet metrů dlouhá a téměř dvacet metrů široká. V ní Jiří renovuje moji Olympii 2b a českého Orlíka. Kromě toho je tam zaparkován přívěs od Olympie, čekají tam již obnovená křídla našeho Tandem Tutora, dva Orlíci ještě čekají na renovaci, pak další Orlík, další křídla a trupy větroňů. V sousední budově je ještě menší dílna, která většinou slouží jako lakovna.

Demontáž křidélek

V lakovně jsme zahájili druhý semestr naší školy renovace dřevěných kluzáků. Učitel je světově proslulý stavitel Jiří. Tentokrát byli studenti tři: Niko, Klemen a Boris. Vydali jsme se na cestu ani netušíc, co nás čeká. Tvrdě jsme pracovali celý týden od rána do večera. Do města jsme šli jen na obědy a večeře. Během pěti dnů jsme z Čavky odstranili plátno a odškrábali starý nátěr. Pod nátěrem se objevil zázrak. Byli jsme jako někdo, kdo našel zanedbané a zapomenuté housle Stradivari. Překližkové části, zejména na spodním povrchu křídla, byly jako krásné housle. Něco takového se děje jednou za sto let v celém vesmíru!

Jiří se odtrhl od svojí práce na renovaci křídel Olympie…

Jiří, který už viděl téměř všechno v letectví si nemohl pomoci, když viděl, co se objevuje pod starým nátěrem. Kvalita práce řemeslníků v lublaňském Letovu na něj zapůsobila. Když to viděl, i on byl chycen amokem. Měl nám jen ukázat, jak se věci správně dělají a pak jen občas kontrolovat průběh naší práce. Jiří ale všechny svoje ostatní práce opustil a připojil se k nám, jako by i on byl žákem nějakého učitele. Všechny kovové části letadla Jiří s Klemenem demontovali a budou profesionálně repasovány. Unavení, ale šťastní a spokojení jsme se vraceli domů. Za měsíc půjdeme znovu do školy a budeme dále pracovat na Čavce, která je připravena na další etapu. Potřebujeme obrousit žebra na křídlech i ocasu a potom použít lepicí lak k přípravě povrchů, na kterém bude plátno. Po smontování kovových částí dostanou křídla a kormidla nový polyesterový potah, který bude průsvitný. Protože jsme se už v minulém semestru v Sinji naučili, jak se pracuje s plátnem, budeme to moci udělat sami, pod dozorem Jiřího.

… a vrhl se na opravy Čavky

Zdá se, že Čavka zůstane v mírně ztmavlé přírodní barvě dřeva. Pro srovnání zde je fotografie českého letadla Krajánek, na kterém jsme prováděli rekordní vleky autem. Tento je lakován bezbarvým lakem. Ale pozor! Dřevěné části Krajánka byly udělané úplně na novo. Čavka nebude tak dokonale barevně jednotná jako Krajánek, protože jsou na ni vidět všechna opravená místa – staré a nové překližkové záplaty. Ale jako pravý veterán bude hrdá na svoje záplaty, protože naučila létat stovky pilotů v Aeroklubu Ptuj a přežila všechny chyby začátečníků.

Čavka sice nebude vypadat jak Krajánek, ale stejně bude hezká

Niko pro naši skupinu vymyslel název „Brambory tým“, protože se zatím hrabeme ve špíně. Možná že k nám bude milosrdný a nakonec bude souhlasit se jménem „Čavka tým“. Brambory tým je otevřený a rádi přivítáme každého, ​​kdo by se chtěl na renovaci podílet. Milovníci dřevěných větroňů všech zemí spojte se – místo srazu je v lakovně u Kavky nebo slovinské Čavki.

Druhá Čavka ve Slovinsku (naše byla YU-2236)